Lev 7 | CzeCSP | STEP | Toto je zákon o oběti za vinu. Je to nejsvětější věc.

Leviticus 7

Oběť za vinu

1 Toto je zákon o oběti za vinu. Je to nejsvětější věc. 2 Na místě, kde se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zabíjejí ^▼▼4,24 zápalné ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}oběti, se budou zabíjet ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}oběti za vinu. Jejich krví se pokropí oltář ze všech stran. 3 Přinese všechen její tuk: tučný ocas, ^▼▼3,9! tuk pokrývající vnitřnosti, 4 obě ledviny a tuk, který je na nich a na slabinách, a jaterní lalok, který odstraní s ^▼▼3,4p ledvinami. 5 Kněz ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}to bude obětovat na oltáři jako ohnivou oběť Hospodinu. To je oběť za vinu. 6 Bude ji jíst každý mužského pohlaví ^▼▼6,11 mezi kněžími. Bude se jíst na svatém místě; je to nejsvětější věc. 7 Pro oběť za hřích i pro oběť za vinu je jeden zákon: Bude patřit knězi, který s ní vykoná obřad smíření.

Různá ustanovení

Knězi, který přináší ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}něčí zápalnou oběť, jemu ^{▼▼h.: + , knězi,} bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}patřit kůže zápalné oběti, kterou přinesl. 9 Každá přídavná oběť, která se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}peče v peci, vše, co se ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravuje na ploché pánvi ^▼▼2,7 s víkem a na pánvi, ^▼▼6,14 bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}patřit knězi, který ji přináší. 10 Každá přídavná oběť namísená s olejem i suchá bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}patřit všem synům Áronovým, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jednomu jako druhému.

Obětní hod pokojné oběti

Toto je zákon o obětním hodu pokojné oběti, který se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přináší Hospodinu. 12 Jestliže ho přináší jako oběť díků, přinese ⌈spolu s⌉ ^{▼▼srv. 10,15; 23,18.20; Ex 23,18; 34,25p} obětí díků bochníky nekvašených chlebů namísené s olejem a placky nekvašených chlebů pomazané olejem a jemnou mouku smaženou jako bochníky namísené s olejem. 13 Vedle ^{▼▼24,7; h.(obv.): Na; n.: Podél … (srv. tento význam předložky ‘al v Př 8,2 aj.)} bochníků přinese jako svůj obětní dar kvašený chléb, spolu s obětí díků své pokojné oběti. 14 Přinese z něj vždy jeden z každého obětního daru jako dar pozdvihování Hospodinu. Bude to ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}patřit knězi, který ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}kropil krví pokojné oběti. 15 Maso oběti díků jeho pokojné oběti se sní v den jeho obětního daru; neponechá se z něj nic do rána. 16 Jestliže je jeho obětním darem slíbená nebo dobrovolná ^▼▼22,23 oběť, sní se v den, kdy přinese svou oběť, a to, co z ní zbude, se sní druhého dne. 17 To, co z masa obětního hodu zbude do třetího dne, se spálí ohněm. 18 Jestliže by ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}přece někdo jedl z masa obětního hodu jeho pokojné oběti třetího dne, ten, kdo ji přinesl, nenalezne zalíbení, nepřičte se mu k dobru, bude to znehodnocené ^{▼▼Ez 4,14} a ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}ten, kdo by z ní jedl, ponese svou vinu. 19 Maso, které se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dotklo čehokoliv nečistého, se nebude jíst, spálí se ohněm. Co se týče masa, ^{▼▼[tj. čistého, v protikladu k nečistému v první části v.]} každý, kdo je čistý, smí jíst maso. 20 ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}Člověk, který by jedl maso z obětního hodu pokojné oběti patřící Hospodinu, a jeho nečistota byla na něm, takový ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}člověk ať je vyhlazen ^{▼▼17,4!; h.: vyťat (tak jako strom — srv. Jb 14,7); [první ze 17 výskytů této vazby v Lv; srv. Ex 12,15; Nu 9,13; 19,13} ze svého lidu. 21 Když by se ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}člověk dotkl čehokoliv nečistého, lidské nečistoty nebo nečistého zvířete či čehokoliv nečistého hodného opovržení, ^{▼▼Iz 66,17} a jedl by z masa obětního hodu pokojné oběti patřící Hospodinu, takový ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.

22 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 23 Promluv k synům Izraele: Nebudete jíst žádný tuk z býka, ovce či kozla. 24 Tuk mršiny a rozsápaného ^{▼▼h.: + tuk; 17,15} zvířete ať se ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}použije pro jakoukoliv potřebu, ^{▼▼h.: práci} jíst ho však ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě nebudete. 25 Neboť každý, kdo by jedl tuk ze zvířete, z něhož se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přináší ohnivá oběť Hospodinu, ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}člověk, který by jej jedl, ať je vyhlazen ze svého lidu. 26 V žádném ze svých sídel nebudete jíst žádnou krev, z ptáka ani z dobytka. 27 Každý ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}člověk, který by jedl jakoukoliv krev, takový ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}člověk ať je vyhlazen ze svého lidu.

28 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 29 Promluv k synům Izraele: Ten, kdo přináší Hospodinu obětní hod své pokojné oběti, ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinese Hospodinu ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}obětní dar z obětního hodu své pokojné oběti. 30 Jeho ruce ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesou Hospodinovy ohnivé oběti. Tuk ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinese s ^{▼▼h.: na} hrudím; hrudí, aby se s ním mávalo jako mávanou obětí ^{▼▼8,27; Nu 6,20} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem. 31 Kněz bude obětovat tuk na oltáři a hrudí bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}patřit Áronovi a jeho synům. 32 Pravou kýtu dáte knězi jako dar pozdvihování ze svých obětních hodů pokojné oběti. 33 Tomu ze synů Áronových, kdo přináší krev pokojné oběti a tuk, tomu bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}patřit jako podíl pravá kýta. 34 Neboť hrudí z mávané oběti a kýtu ^{▼▼Nu 6,20} z daru pozdvihování jsem vzal synům Izraele z jejich obětních hodů pokojné oběti a dal jsem je knězi Áronovi a jeho synům jako věčný příděl ^{▼▼h. obvykle: ustanovení (srv. Gn 47,22; Ez 16,27); Ex 29,28; Lv 10,15; Nu 18,8.18} od synů Izraele. 35 To je ⌈posvěcená část⌉ ^{▼▼h.: pomazání} Árona a posvěcená část jeho synů z Hospodinových ohnivých obětí ode dne, kdy je nechal přistupovat, ^{▼▼Nu 16,9n} aby sloužili Hospodinu jako kněží. ^{▼▼Ex 28,1!} 36 To Hospodin přikázal, aby se jim dávalo, ode dne, kdy je pomazal, jako věčný příděl ^{▼▼h. obvykle: ustanovení (srv. Gn 47,22; Ez 16,27); Ex 29,28; Lv 10,15; Nu 18,8.18} od synů Izraele pro jejich pokolení. 37 Toto ^{▼▼[vv. 37—38 jsou shrnutím kpp. 1—7 anebo alespoň 6,2 (první výskyt pojmu zákon v Lv!) — 7,36]} je zákon o zápalné oběti, ^▼▼6,2 o přídavné oběti, ^▼▼6,7 o oběti za hřích, ^▼▼6,18 o oběti za vinu, ^▼▼v. 1 o oběti zasvěcování ^▼▼6,13 a o obětním hodu ^▼▼v. 11 pokojné oběti. 38 To Hospodin přikázal Mojžíšovi na hoře Sínaj ^{▼▼25,1; 26,46; 27,34; Nu 3,1} v den, kdy na Sínajské pustině přikázal synům Izraele přinášet jejich obětní ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}dar Hospodinu.